Zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů v platném znění
Zákonem se upravují některé povinnosti vybraných představitelů a funkcionářů mj. územně samosprávných celků ve vztahu k registru oznámení majetkových poměrů
159/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. března 2006
o střetu zájmů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STŘET ZÁJMŮ A NESLUČITELNOST NĚKTERÝCH FUNKCÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby
nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou
povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,
b) povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které
umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce
veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu
výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných
za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný
funkcionář má,
c) omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost
výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi,
d) odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených
tímto zákonem, včetně sankcí, které lze veřejnému funkcionáři za
porušení těchto povinností uložit.
§ 2
Veřejný funkcionář
(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí
a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen
"poslanec"),
b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),
c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v
jehož čele není člen vlády^1),
d) předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví,
f) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
g) člen prezidia Komise pro cenné papíry,
h) soudce,
i) člen bankovní rady České národní banky,
j) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) veřejný ochránce práv,
l) ředitel Bezpečnostní a informační služby,
m) ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace,
n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
o) člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města
Prahy^2) (dále jen "kraj"), který je pro výkon funkce dlouhodobě
uvolněn,
p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně
členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy^3)
(dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
q) starosta obce a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon
funkce dlouhodobě uvolněni.
(2) Pokud se nejedná o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí
se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také
a) příslušník Policie České republiky a příslušník Celní správy České
republiky,
b) státní zástupce,
c) člen statutárního orgánu, člen řídícího, dozorčího nebo kontrolního
orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona,
d) vedoucí zaměstnanec právnické osoby vzniklé ze zákona, pokud řídí
další vedoucí zaměstnance,
e) vedoucí státní zaměstnanec, který je oprávněn vést na jednotlivém
stupni řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim
služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a
dávat jim k tomu závazné příkazy,
f) vedoucí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na
výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského
úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně
členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu
městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu,
do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního
města Prahy.
(3) Povinnosti podle tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2
písm. a) vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti
a) nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce
operace ve smyslu zákona o finanční kontrole,
b) bezprostředně se podílí na přípravě a realizaci veřejných zakázek,
c) rozhoduje ve správním řízení v záležitostech stanovených nařízením
vlády,
d) podílí se na vedení trestního stíhání.
HLAVA II
STŘET ZÁJMŮ
§ 3
(1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný
funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako
veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro
účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému
funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení
majetkového nebo jiného prospěchu.
(2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že
a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při
výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo
výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s
jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo
podnikáním,
c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení
k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému
vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.
HLAVA III
OMEZENÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A NESLUČITELNOST
VÝKONU FUNKCE VEŘEJNÉHO FUNKCIONÁŘE S JINÝMI FUNKCEMI
§ 4
(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až m)
nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické
osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku
a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární,
uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto
oborech.
(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam
uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou
funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.
Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného
funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný
funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční
orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení
činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou
dotčena^4).
§ 5
(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících,
dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud
v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo
všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za
tuto činnost odměna.
(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který
zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních
orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má
podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.
(3) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce vykonávané
v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice,
pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu
státní správy rozhoduje,
a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,
b) na státním zastupitelství nebo soudu,
c) v bezpečnostních sborech^5), ozbrojených silách České republiky,
Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři
Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, v Pozemkovému fondu České
republiky nebo jiných státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce
práv.
§ 6
Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až q) a
odst. 2 písm. c) až f) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu
funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické
osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem
vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo
zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce
veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem nebo územním
samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a
pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář
působil, o takové smlouvě rozhodoval.
HLAVA IV
PODÁVÁNÍ OZNÁMENÍ O OSOBNÍM ZÁJMU, O ČINNOSTECH, MAJETKU, PŘÍJMECH,
DARECH A ZÁVAZCÍCH
§ 7
Čestné prohlášení
Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o
a) osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),
b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),
c) majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (dále jen "oznámení o
majetku"),
d) příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech, darech
a závazcích").
§ 8
Oznámení o osobním zájmu
(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu nebo
jiného státního orgánu anebo orgánu územního samosprávného celku, ve
kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat,
oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku
projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo
má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch
nebo zájem obecně zřejmý.
(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář
písemně před zahájením jednání nebo ústně v jeho průběhu, nejpozději
však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy
součástí zápisu z jednání.
§ 9
Oznámení o činnostech
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že
a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a
předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,
b) je společníkem nebo členem právnické osoby, provozující
podnikatelskou činnost (dále jen "podnikající právnická osoba"), a o
jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název a
sídlo),
c) je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické
osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo
název a sídlo),
d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve
služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako
veřejný funkcionář.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit
nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
§ 10
Oznámení o majetku
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl
a) vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem, včetně ceny
nemovitosti nebo ceny jiného věcného práva, za niž nemovitost nebo
právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,
b) vlastnická práva k věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové
hodnoty, včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých
v průběhu kalendářního roku přesáhla částku 500 000 Kč; do tohoto
souhrnu se nezapočítávají věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,
c) cenné papíry nebo práva s nimi spojená podle zvláštního právního
předpisu^6), pokud celková výše kupní ceny cenných papírů od jednoho
emitenta nebo práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50
000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,
d) jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v písmenu c), pokud
hodnota tohoto podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000
Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.
(2) Oznámení podle odstavce 1 je veřejný funkcionář povinen učinit
nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
(3) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení podle odstavce 1 uvést za
stejných podmínek i majetek, který nabyl jeho manžel a který patří do
společného jmění manželů.
§ 11
Oznámení o příjmech, darech a závazcích
(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě písemně
oznámit, že
a) během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné
majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o
majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné
výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v
podnikajících právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové
výhody"), pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod
přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou
majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další
náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s
výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů^7); do tohoto souhrnu
se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
b) má nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné,
závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud
souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za
nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
(2) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj
každého příjmu podle odstavce 1 písm. a) a výši a druh závazku podle
odstavce 1 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má. Oznámení
činí veřejný funkcionář nejpozději do 30. června následujícího
kalendářního roku.
§ 12
(1) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 je veřejný funkcionář
povinen činit ve lhůtách stanovených tímto zákonem po celou dobu výkonu
funkce. V případě, že veřejný funkcionář ukončil výkon funkce, je
povinen učinit oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 nejpozději
do 30 dnů ode dne jeho ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení
výkonu funkce.
(2) Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které
jsou uvedeny v § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom
oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
(3) Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické
podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, opatřené zaručeným
elektronickým podpisem^8).
(4) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 podává veřejný
funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14 odst. 1).
(5) Oznámení se podává na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví
Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
HLAVA V
EVIDENCE OZNÁMENÍ O ČINNOSTECH, OZNÁMENÍ O MAJETKU A OZNÁMENÍ O
PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH A JEJÍ VEDENÍ
§ 13
Registr oznámení
(1) Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o
příjmech, darech a závazcích (dále jen "registr") je soubor dokladů
podávaných veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 4; v oznámení veřejný
funkcionář uvede své jméno, příjmení, označení orgánu, ve kterém působí
s uvedením funkce, kterou v tomto orgánu zastává a údaje požadované
podle § 9 až 11 a 12 odst. 2. Registr vede příslušný evidenční orgán (§
14 odst. 1).
(2) Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do
registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Písemná žádost musí
obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele. Výpisy a
opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter
veřejných listin.
(3) Každý má právo písemně sdělit evidenčnímu orgánu, který registr
vede (§ 14 odst. 1), skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo
neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru;
sdělení lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím veřejné
datové sítě. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení písemně
oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo;
bylo-li sdělení učiněno v elektronické podobě, lze odpovědět též tímto
způsobem.
(4) O každém nahlédnutí do registru se provede záznam do protokolu,
který obsahuje:
a) identifikaci subjektu, který nahlížel do registru,
b) identifikaci požadavku,
c) předmět dotazu,
d) datum a čas poskytnutí informace,
e) identifikaci osoby nebo technického zařízení, které informaci
poskytly.
(5) Každému, kdo má zájem nahlížet do registru v elektronické podobě na
centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční
orgán uživatelské jméno a přístupové heslo k registru po vyplnění a
ověření žádosti, která obsahuje:
a) jméno žadatele,
b) příjmení žadatele,
c) rodné číslo žadatele,
d) místo trvalého pobytu žadatele.
Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do
registru v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím
veřejné datové sítě je zakázáno.
(6) Evidenční orgán poskytne veškeré doklady vedené v registru o
určitém veřejném funkcionáři na žádost orgánu příslušnému k řízení a
rozhodování o porušení povinností podle tohoto zákona tímto veřejným
funkcionářem.
(7) Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále
zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při
výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v
registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů podle zvláštních
právních předpisů^9).
§ 14
Vedení registru
(1) Vedení registru zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou
a)
mandátový a imunitní výbor
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká
sněmovna") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c)
až g) a i) až n), pokud nejsou senátory,
b) mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky (dále
jen "Senát") pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a
h),
c) ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele
není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný
funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až e),
d) ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst.
1 písm. o) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich
kraje nebo zaměstnance jejich krajského úřadu,
e) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře
uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy
zastupitelstva hlavního města Prahy nebo zaměstnance magistrátu
hlavního města Prahy,
f) tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo
magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu
nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, pro
veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm.
f), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo zaměstnance jejich
úřadu nebo magistrátu,
g) tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního
úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p)
a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo
o zaměstnance jejich obecního úřadu.
(2) Vedením registru se rozumí
a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst.
2,
b) uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
13 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti,
c) uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
9 až 11 a § 12 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu
funkce veřejného funkcionáře,
d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9
až 11 a § 12 odst. 2 a vyžadování doplnění těchto údajů,
e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 3,
f) poskytování dokladů podle § 13 odst. 4 orgánu příslušnému o věci
jednat,
g) provádění zápisu do protokolu podle § 13 odst. 4,
h) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména přístupového hesla
k nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese
prostřednictvím veřejné datové sítě.
(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou členové evidenčního orgánu a
další osoby, které přicházejí s evidovanými údaji do styku, povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se z těchto údajů
dozvěděli, pokud se nejedná o informace, které jsou součástí registru;
povinnosti mlčenlivosti podléhají též údaje o osobách, které
evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo
neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na orgány příslušné k řízení a
rozhodování o porušení povinností veřejných funkcionářů podle tohoto
zákona a soudy.
HLAVA VI
ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A ŘÍZENÍ
§ 15
Veřejní funkcionáři jsou odpovědni za zaviněné porušení povinností
stanovených tímto zákonem, nejde-li o trestný čin.
§ 16
Orgány rozhodující o porušení povinností
O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem
rozhodují soudy ve správním soudnictví.
Řízení
§ 17
(1) Řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených
tímto zákonem (dále jen "řízení") zahajuje soud na návrh.
(2) Návrh na zahájení řízení podává evidenční orgán (§ 14 odst. 1),
pokud na základě zjištěných skutečností nebo sdělení dojde k závěru, že
existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti
uložené mu tímto zákonem. Za příslušný se považuje evidenční orgán,
který vede registr týkající se veřejného funkcionáře, vůči němuž návrh
směřuje.
(3) Návrh na zahájení řízení může podat u soudu i ten, kdo má důvodné
podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto
zákonem.
(4) Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode
dne, kdy se evidenční orgán nebo osoba oprávněná k podání návrhu
dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo k porušení
tohoto zákona, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k takovéto
skutečnosti došlo, bez ohledu na to, zda mezitím veřejnému funkcionáři
jeho funkce skončila.
§ 18
(1) Účastníkem řízení je navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž
se řízení vede.
(2) Pro rozhodnutí je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k
porušení povinnosti veřejného funkcionáře došlo; pozdější právní úpravy
se použije, jestliže je to pro veřejného funkcionáře příznivější.
(3) Rozhodnutí může obsahovat i stanovení náhradní lhůty ke splnění
povinnosti.
§ 19
(1) Soud je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních vedených v
registru jsou přesné, pravdivé a úplné. K tomu je oprávněn vyžadovat
součinnost příslušných státních orgánů, územních samosprávných celků a
dalších právnických a fyzických osob, zejména požadovat od uvedených
subjektů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto
subjektech ověření, zda údaje vedené v registru odpovídají skutečnosti.
Tyto subjekty jsou povinny poskytnout soudu na základě jeho písemné
žádosti požadovanou součinnost. Potřebné informace a vysvětlení se
příslušnému soudu poskytují ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí
být kratší než 10 pracovních dnů; poskytují se bezúplatně, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak^10).
(2) Vyžaduje-li řízení přezkoumání údajů ze správy daní týkající se
veřejného funkcionáře, je tento funkcionář povinen zprostit správce
daně mlčenlivosti o údajích týkajících se projednávané věci. Odmítne-li
veřejný funkcionář zprostit správce daně mlčenlivosti, platí, že údaje,
kterých se mlčenlivost správce daně týká, byly uvedeny nesprávně.
(3) Řízení se dokončí, i když se veřejný funkcionář před rozhodnutím
soudu vzdal funkce veřejného funkcionáře nebo byl z této funkce
odvolán.
§ 20
Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné soudem v řízení, že byl spáchán
trestný čin, je soud povinen takovou skutečnost oznámit orgánům činným
v trestním řízení.
§ 21
Zveřejnění rozhodnutí
(1) Rozhodnutí, které nabylo právní moci, je soud povinen zaslat i
evidenčnímu orgánu, který vede registr týkající se veřejného
funkcionáře, pokud není účastníkem řízení.
(2) Předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády,
primátor hlavního města Prahy, primátor statutárního města, hejtman
kraje nebo starosta obce oznámí rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění na
nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny, Senátu, vlády nebo příslušného
zastupitelstva kraje nebo obce, týkající se veřejného funkcionáře,
který je členem tohoto orgánu, popřípadě zaměstnancem územního
samosprávného celku. Rozhodnutí týkající se ostatních veřejných
funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 oznámí předseda vlády na schůzi
vlády, na kterou přizve příslušného veřejného funkcionáře. Stejným
způsobem se oznámí, že návrh proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut.
Týká-li se rozhodnutí předsedy příslušné komory, předsedy vlády,
primátora, hejtmana nebo starosty, oznámení učiní místopředseda
příslušné komory, I. místopředseda vlády, příslušný náměstek primátora,
náměstek hejtmana anebo místostarosta, popřípadě jiný člen
zastupitelstva.
(3) Rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění, zveřejní orgán, jehož je
veřejný funkcionář členem, popřípadě v ostatních případech vláda,
nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí v elektronické
podobě prostřednictvím veřejné datové sítě na své elektronické adrese.
Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.
(4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2, pokud se týká veřejných
funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 písm. p) a q), se zveřejní
vyvěšením na úřední desce obce, pokud technické prostředky obci
neumožňují jeho zveřejnění v elektronické podobě prostřednictvím
veřejné datové sítě. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.
§ 22
Pokuta
(1) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu podle § 9
až 11, pokutu až do výše 30 000 Kč; pokuta může být uložena opakovaně
až do splnění povinnosti.
(2) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který
a) uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9
až 11 a § 12 odst. 2,
b) odvolal se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho
osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,
c) nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 6),
pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který
a) využil svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při
výkonu své funkce k získání neoprávněného majetkového nebo jiného
neoprávněného prospěchu nebo neoprávněné výhody pro sebe nebo jinou
osobu,
b) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako
neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře,
c) dal za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům
svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení
ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí,
pokutu až do výše 500 000 Kč.
(4) Při stanovení výše pokuty soud přihlíží k závažnosti porušení
tohoto zákona, k získanému osobnímu prospěchu a k míře zavinění
veřejného funkcionáře.
(5) Výnos z pokut uložených veřejným funkcionářům je příjmem státního
rozpočtu; pokuty vybírá a vymáhá soud, který je uložil.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 23
Přestupku se dopustí fyzická osoba, která
a) používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu
než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného
funkcionáře podle § 13 odst. 5,
b) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 3 o skutečnostech, o
nichž se dozvěděla z údajů evidovaných v registru, nebo o osobách,
které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti
nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru,
c) uvede zjevně nepravdivé údaje do návrhu na zahájení řízení podle §
17,
d) neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k
nahlížení do registru v elektronické podobě na centrální adrese
prostřednictvím veřejné datové sítě.
§ 24
Za přestupek podle § 23 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
§ 25
(1) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti přestupku,
zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho
následků, době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda se
odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých
následků.
(2) Přestupky podle § 23 písm. a) a b) projednává Úřad pro ochranu
osobních údajů; přestupky podle § 23 písm. c) projednává v přenesené
působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním
obvodu má pachatel přestupku bydliště.
(3) Pokuty uložené za přestupky podle § 23 písm. a) a b) vybírá a
vymáhá příslušný celní úřad; příjem z pokut je příjmem státního
rozpočtu. Pokuty uložené za přestupky podle § 23 písm. c) vybírá a
vymáhá orgán, který je uložil; příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce,
jejíž orgán pokutu uložil.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
(5) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle
zvláštního právního předpisu^11).
HLAVA VIII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 26
Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává
funkce nebo činnosti, které jsou podle tohoto zákona neslučitelné s
výkonem činnosti takového veřejného funkcionáře, je povinen ukončit
výkon takových funkcí nebo činností nejpozději do 3 měsíců ode dne
účinnosti tohoto zákona a podat o tom zprávu příslušnému evidenčnímu
orgánu. Při posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených poslanců,
senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků se však do
skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních předpisů.
HLAVA IX
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 27
Zrušuje se:
1. Zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s
ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o
střetu zájmů).
2. Zákon č. 287/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou
veřejného zájmu.
3. Zákon č. 228/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou
veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna soudního řádu správního
§ 28
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:
"e) ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle
zvláštního právního předpisu^1c).
1c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
2. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů je k řízení
příslušný krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště,
popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.".
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
§ 29
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,
zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,
zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 38 odst. 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:
"k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných
funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^9c).
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
2. V § 38 odst. 5 se slova "odstavce 3 písm. a) a h)" nahrazují slovy
"odstavce 3 písm. a), h) a k)".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
§ 30
V § 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 635/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1a
zní:
"k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných
funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^1a).
1a) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 15/2002 Sb.
§ 31
V zákoně č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o
některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o
neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 32
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.
451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona
č. 357/2005 Sb., se mění takto:
1. V 11 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno s), které zní:
"s) navrhovatel v řízení ve věcech porušení povinnosti veřejných
funkcionářů, jde-li o evidenční orgán.".
2. V příloze Sazebník poplatků se v položce 14a bod 2 za písmeno c)
vkládá nové písmeno d), které zní:
"d) o porušení povinnosti
veřejných funkcionářů Kč 5 000,-".
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 33
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
znění pozdějších předpisů.
§ 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů.
3) § 51 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Například § 45 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 95
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o
státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
soudců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 38 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 115 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
11) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.